Diana Wunderlichová, ZŠ Aš, Kamenná 152-osobní stránky žáka

ITÁLIE

     Do Itálie jsme se moc těšili. 14.7. ve 21:30 očekáváme příjezd autobusu. ,,Hele, už jede," zvolala jsem. Všichni se nedočkavě hrnuli k autobusu. Každý však už měl připravené místo. Nastoupili jsme a okolo desáté hodiny večerní odjeli. Každé tři hodiny jsme zastavovali na záchod a nákup na benzinové pumpě. V noci nespalo moc lidí, hlavně když jsme projížděli okolo mnichovského fotbalového stadionu. Byla šestá hodina ranní a odpočívali jsme na alpské benzinové pumpě. Mlha hory lemovala, bylo to moc hezké. Ráno jsme čekali 2 hodiny v Itálii na dálnici několikakilometrovou kolonu. Asi v jednu hodinu jsme dorazili na místo.

     Prvních 20 minut jsme věnovali prohlídce moře. Bylo tam hezky čisté moře a hodně hladký písek. Později jsme očekávali už jen, až se lidé z našich bytů vystěhují, abychom závítali do našeho týdenního bydliště. Spokojenost u nás určitě převažovala, protože byt byl moc hezký a velký. Tvořil ho 1 balkon a 1 terasa, na které jsme ztrávili svůj čas nás mile překvapila. Čekalo nás už jen vybalování a první den u moře.

     Většinu času jsme samozřejmě strávili u moře, ale také prohlídkou Apenin, nakupováním, večerními procházkami, prohlídkou od nás 2 km ležícího města Fana a státem San Marino. Byla tam také moje kamarádka, se kterou jsem se nenudila. Hráli jsme většinou karty a přito se opalovali.

     Až došlo na poslední den. Těšili jsme se domů na svou postel, ale bychom tam rádi zůstali kvůli moři a hezkému prostředí. Začala příprava na zpáteční cestu.

     23.7. jsme odjížděli, ale čekala nás cesta do krásného San Marina, kde jsme strávili celý den prohlídkou památek a nakupováním. Lidé, kteří zde prodávali, mluvili dokonce česky, což nás příjemně překvapilo. Nakonec jsme však museli opustit i San Marino a vydat se na cestu zpět. Asi ve dvě ráno jsme dorazili domů a moc se těšili do postele. Doufám, že se do Itálie pojedeme znovu podívat.