Masopust
Masopust
Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Od Popeleční středy následuje postní období před Velikonocemi, proto se má opustit požívání masa (carni-val, maso-pust).
Masopust byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Masopust se slaví hlavně na vsích na Plzeňšku, Moravě... Já osobně to slavím, když jsem u babi u Plzně. Je to na vesnici. Zrovna včera se tam slavil a bylo tam asi 50 masek. Já jsem za masku byla naposledy před 4 roky.
Zdroj: různé webové stránky:)
nechapavy text
(co tě to zajima, 6. 1. 2010 9:07)